Brouci

autor: Jiří Stanovský

Brouci (Coleoptera) náleží k významné, druhově bohaté skupině hmyzu. Dosavadními průzkumy v PP Turkov bylo zjištěno rámcově 350 druhů tohoto řádu. Tento počet nelze mít za konečný, neboť zvláště obtížně určitelné skupiny drabčíků byly dosud studovány jen okrajově.

Rozdělení

Dle výskytu a způsobu života lze brouky vyskytující se v PP Turkov rozdělit rámcově na druhy epigeické-především karnivorní druhy obývající půdní povrch, vodní brouky, vyskytující se na jaře v periodických tůních a mokřadech, fytofágní druhy, vázané na rostliny a to herbivorní, obývající převážně rostlinné patro a arboricolní, vyskytující se na listech keřů a stromů, druhy xylofágní, jejichž vývoj probíhá ve dřevě v různém stupni rozkladu a s touto skupinou těsně související druhy mykofágní, prodělávající vývoj v různých druzích hub, především chorošovitých. Menší specializované skupiny jsou především druhy koprofágní a kadaverikolní.

Vodní brouci

Vodní brouci – potápníci a vodomilové (Dytiscidae, Hydrophylidae), jsou vázáni svým výskytem na periodické vodní plochy, jedná se o 2 bezodtoké tůňky při  severním okraji západní části PP a větší tůň ve východní části PP. Západní části PP byla po povodni v roce 1997 prosvětlena, což se pozitivně projevilo v nárůstu populace těchto druhů brouků. Nejvyšší výskyt vodních druhů byl zaznamenán v jarním období. Jedná se o většinou dobře létající druhy, v pozdějším období migrující na vhodná stanoviště mimo území PP. Potápníci (čeleď Dytiscidae) jsou většinou draví. Pro oblast lužních lesů je charakteristický druh Illybius neglectus, nejčetnějším druhem  v PP je Suphrodytes dorsalis, lokální a vzácný je Acilius canaliculatus. Vodomilové-Hydrophylidae jsou býložraví. K typickým zástupcům s nejvyšší početností patří vodomilkové rodu AnacaenaHydrobius cf. fuscipes, nápadným, větším druhem je vodomil Hydrochara caraboides. Ve srovnání se zmíněnými tůňkami, kde je vodní fauna koncentrovaná, je fauna mělkých mokřadů v místě bývalých rybníků velmi chudá, zjištěny byly jen ojediněle nejběžnější zástupci.

Druhy epigeické (obývající půdní povrch) jsou na území PP rozrůzněny podle životních podmínek. Rozlišit lze společenstvo bahnitých břehů obou tůněk, s typickými druhy střevlíčků Stenolophus teutonus, Acupalpus flavicollis, Bembidion doris, dále druhy zarůstajících močálů s bohatou bylinnou vegetací-typický druh Oodes helopioides,  vzácně byl zjištěn nápadný střevlíček rákosní-Odacantha melanura, vyskytující se nejčastěji na mokřadech mezi suchými listy orobince a rákosu.

Lesní druhy

Společenstvo lesních druhů, typických pro lužní lesy je reprezentováno druhy jako střevlík zrnitý-Carabus granulatus a střevlíčky Pterostichus minor, Agonum afrum, Agonum viduum, Europhilus micans, Europhilus fuliginosus a doplněno dalšími lesními druhy se širší ekologickou valencí, jako Pterostichus oblongopunctatus, a dále druhy otevřené krajiny přechodně pronikajícími do lesních biotopů jako jsou střevlíček obecný-Pterostichus melanarius, Demetrias atricapillus, Bradycellus harpalinus a další.
K broukům obývajícím půdní povrch lze přiřadit rovněž některé druhy nosatců žijících ve spadaném listí a hrabance, v PP Turkov se jedná o druhy rodu Barypeithes, Rhinomias forticornis a v podstatě  též Acalles commutatus, který je vázán na opadlé větvičky na nichž se živí pravděpodobně plodničkami hub.

Brouci vázaní na rostliny

Skupina fytofágních druhů na území PP je dosti bohatá a pestrá, což odpovídá poměrně pestrému rostlinnému patru. Jedná se především o zástupce nosatců (Curculionidae)mandelinek (Chrysomelidae). Tyto skupiny obsahují řadu monofágních druhů, vyskytujících se  jen na jednom druhu nebo několika blízce příbuzných druzích živných rostlin. Příkladem může být na kosatcích žijící, asi 4 mm velký nosatec Mononychus punctum-album, na karbinci evropském krytonosec Datonychus melanostictus, na šišáku bázlivec Phyllobrotica quadripunctata, nosatci rodu Nanophyes na kyprejích, mandelinka Prasocuris phellandrii na haluše vodní nebo dřepčík Psylliodes dulcamarae na potměchuti.

 V rámci skupiny fytofágních brouků lze vylišit v PP Turkov charakteristická společenstva a to zvláště společenstvo vázané na vlhkomilnou vegetaci zarůstající dna bývalých rybníků s charakteristickými druhy Donacia semicuprea, Prasocuris phellandrii, Psylliodes dulcamarae, Epithrix pubescens, Nanophyes marmoratus, Nanophyes globiformis.     Další dosti vyhraněné společenstvo je společenstvo lemových osluněných formací zarůstajících keři a mladšími stromy (okolí železniční vlečky ve východní části PP a porostní okraje, zvláště jižní a východní okraj východní části PP). Pro toto společenstvo jsou typické druhy krytohlavů Cryptocephalus pusillus, Pachybrachys sinuatus, nápadná zobonoska lísková-Apoderus coryli a další.

Na kvetoucích okoličnatých (Aegopodium, Daucus) a ostružinících se vyskytují rovněž dospělci druhů, prodělávajících vývoj v trouchu starých stromů, pro území PP velmi významné. Zjištěn byl zdobenec zelenavý Gnorimus nobilis , zdobenec Trichius rosaceus a malý černý zlatohlávek Oxythyrea funesta  Zdobenec Trichius rosaceus preferuje zřejmě lužní lesy a PP Turkov byla donedávna jedinou recentní lokalitou druhu v ČR. V současnosti je tento druh znám z jedné lokality v Čechách a asi čtyř lokalit na Moravě. Od příbuzného, běžnějšího Trichius fasciatus se liší tvarem předních holení a dalšími znaky.

Trichius rosaceusTrichius rosaceus

Zdobenec Trichius rosaceus, velikost 10 mm (foto Aleš Sedláček, Hranice na Moravě)

Převážně v rostlinném a nižším keřovém patře se vyskytují rovněž dravé druhy čeledí slunéček (Coccinelidae)páteříčků (Cantharidae), v PP Turkov s významnými druhy páteříčků Silis nitidulaMalthodes crassicornis. Silis nitidula je lokální druh, častěji se vyskytující v horských polohách, druh Malthodes crassicornis je obecně velmi málo známý, v současnosti jsou v České republice známy pouze 2 lokality - Hluboká v jižních Čechách a Turkov.

Silis nitidula

Samec vzácného páteříčka Silis nitidula, skutečná velikost 6 mm (foto Petr Boža)

Brouci závislí na dřevu

V rámci PP Turkov velmi významnou skupinou jsou druhy xylofágní, vázané svým vývojem a výskytem na dřevo v různém stupni rozpadu, prostoupené mycelii saproparazitických hub. Do této skupiny lze řadit většinu zastoupených druhů čeledi potemníků (Tenebrionidae)-Corticeus unicolor, C. bicolor, C. fasciatus, Pentaphyllus testaceus, Uloma culinaris, a dále Pycnomerus terebrans, Eucnemis capucinna, Hylis foveiocollis. Na rozpadající se dřevo s četnými mycelii jsou  vázány druhy rodu Mycetophagus, lokálně významný je výskyt lence Hypulus quercinus.V jemném trouchu pod kůrou usychajících dubů se vyskytují druhy rodu Cryptophagus a čeledí Scydmaenidae a Pselaphidae. V rozpadajícím dřevě se vyskytují rovněž některé druhy nosatců, z této skupiny byl v PP Turkov zjištěn Stereocorynes truncorum.

K nápadným větším broukům, vyvíjejícím se v trouchu a rozpadajícím se dřevě náleží roháček kozlík (Dorcus parallelopipedus) z čeledi roháčovitých a nápadný, až 2 cm velký bronzově zbarvený zlatohlávek  Liocola lugubris. Dospělci tohoto druhu nejčastěji poletují v polostinných lesních okrajích okolo starých stromů nebo sedávají na kmenech stromů při okraji dutin nebo okolo kvasící mízy.

Liocola lugubris

zlatohlávek Liocola lugubris, velikost 20 mm (foto Aleš Sedláček, Hranice na Moravě)

Pod kůrou a ve dřevě rozpadajících se kmenů i v  dutinách se rovněž vyskytuje řada dravých druhů, pronásledujících zde jiné druhy hmyzu, zvláště druhy čeledi mršníků (Histeridae), lesák rovný-Uleiota planata, mrchožrout Phosphuga atrata a další.

Brouci vázaní na houby

Na saproparazitické houby jsou vázány druhy čeledí Ciidae (Trametes sp.)potemník Eledona agaricola , nalézaný nejčastěji ve starších plodnicích sírovce (Laetiphorus sulphureus), rovněž na houbách se vyskytují druhy dravé, pronásledující larvy jiného hmyzu-drabčíci rodu Quedius, lesknáček Epuraea distincta a další.

Stromoví brouci se zvláštní potravní specializací

Na staré stromy je vázána řada dalších brouků, často s velmi vyhraněnými ekologickými požadavky. Jako příklad těchto druhů, vyskytujících se v Turkově je možno uvést vrubounovitého brouka (Scarabaeidae)-Trox scaber, který se vyskytuje nejčastěji v ptačích hnízdech, často právě v dutinách starých stromů, kde se pravděpodobně živí různými organickými zbytky. V Turkově byl nalezen rovněž velký, nápadný drabčík Velleius dilatatus vyskytující se v bezprostřední blízkosti sršních hnízd, u pat starých stromů, v dutinách pod hnízdem apod., kde „dojídá“ zbytky sršní potravy a snad i larvy sršňů a další organické zbytky. Jiným potravním specialistou je drobný kožojed Trinodes hirtus, který je nalézán nejčastěji na starých stromech v pavučinách pavouků, kde se živí suchými zbytky hmyzu, odpadlými z pavoukovy tabule. Druh je hustě ochlupený, což ho pravděpodobně chrání před nežádoucí pozorností jeho pavoučích sousedů. 

kožojed

kožojed Trinodes hirta, velikost 2 mm, (foto P.Boža et  A. Sedláček.)
Druh žijící v pavučinách na starých dubech, kde se živí suchými zbytky hmyzu.

Novinky

03. 03. 2010 | Dokumentární film: Turkov - mokřad uprostřed velkoměsta
Nový dokument o PP Turkov Zásluhou úsilí neformálního sdružení kolem Jana Mecha byl natočen dokumentární film... více